22. 11. 2003
Do pudele páce!
Obláček každou chvíli napíše nějakou krásnou příhodu, kterou zažila se svými dětmi. Tak jsem se chtěla trošku opičit a zašmátrala jsem v paměti, co krásného jsem se svými ratolestmi prožívala kdysi já.
Ale je to už dávno a tak doufám, že se mi tyto zážitky z mé děravé hlavy vypařily. Ať vzpomínám, jak vzpomínám, v hlavě se mi objevují situace poněkud jiného druhu...
Jejka byla čiperné miminko, chodila a mluvila mnohem dřív, než je to u miminek obvyklé. Když jsem se paní doktorce, která u nás byla na návštěvě, chlubila svou sedmiměsíční ratolestí a nadšeně jsem popisovala, jak hezky už mluví, obdržela jsem od lékařky schovívavý úsměv: "Ale maminko, to je jen dětské broukání, ve kterém každý rodič slyší slůvka — ale ta pravá řeč to ještě není." Jejka seděla na postýlce a svýma drobounkýma ručičkama si hrála se stařičkým rádiem, kterému právě ukroutila knoflík. Zamračila se na to a pak to do ticha komentovala: "Do pudele páce!"
Paní doktorka uznala, že moje miminko skutečně mluví a nebrouká a já pak hovořila dlouho slušně a spisovně.
Zapsal: alfa, 00:02, trvalink, komentáře (4)
TBC: http://www.bloguje.cz/blox/tb.php/15158
(1) (Silvestr - Mail - WWW - 22.11.2003, 00:24:38)
no skoro ti to zůstalo. :)))))))) Až na vyjímky, ale ty se nepočítaj. Navíc, dneska se už nikdo nediví, když Jejka mluví, že? :)))
(2) (Alfa - Mail - WWW - 22.11.2003, 00:25:38)
To ne, dneska se divím akorát já, když výjimečně na chvíli zavře tlamičku... :)))
(3) -:)))))) jooo, to nemá chybu !!! (chumláček-obláček - Mail - WWW - 22.11.2003, 00:29:24)
počkej, my si ještě užijeme při těhle vzpomínkách.Já jsem se k nim ještě nedohrabala.A ty trapasy v autobuse....-:))) A jinak,já neumím psát komedie, tak to vynahrazuju tímhle.
(4) Chumláčku, (Alfa - Mail - WWW - 22.11.2003, 01:26:07)
to určitě, děti mají zvláštní dar vytvářet naprosto nečekané situace. Moje první vzpomínka je taková - nejsolidnější. Přibudou horší. :oD
Ale je to už dávno a tak doufám, že se mi tyto zážitky z mé děravé hlavy vypařily. Ať vzpomínám, jak vzpomínám, v hlavě se mi objevují situace poněkud jiného druhu...
Jejka byla čiperné miminko, chodila a mluvila mnohem dřív, než je to u miminek obvyklé. Když jsem se paní doktorce, která u nás byla na návštěvě, chlubila svou sedmiměsíční ratolestí a nadšeně jsem popisovala, jak hezky už mluví, obdržela jsem od lékařky schovívavý úsměv: "Ale maminko, to je jen dětské broukání, ve kterém každý rodič slyší slůvka — ale ta pravá řeč to ještě není." Jejka seděla na postýlce a svýma drobounkýma ručičkama si hrála se stařičkým rádiem, kterému právě ukroutila knoflík. Zamračila se na to a pak to do ticha komentovala: "Do pudele páce!"
Paní doktorka uznala, že moje miminko skutečně mluví a nebrouká a já pak hovořila dlouho slušně a spisovně.
Zapsal: alfa, 00:02, trvalink, komentáře (4)
TBC: http://www.bloguje.cz/blox/tb.php/15158
K o m e n t á ř e :
(1) (Silvestr - Mail - WWW - 22.11.2003, 00:24:38)
no skoro ti to zůstalo. :)))))))) Až na vyjímky, ale ty se nepočítaj. Navíc, dneska se už nikdo nediví, když Jejka mluví, že? :)))
(2) (Alfa - Mail - WWW - 22.11.2003, 00:25:38)
To ne, dneska se divím akorát já, když výjimečně na chvíli zavře tlamičku... :)))
(3) -:)))))) jooo, to nemá chybu !!! (chumláček-obláček - Mail - WWW - 22.11.2003, 00:29:24)
počkej, my si ještě užijeme při těhle vzpomínkách.Já jsem se k nim ještě nedohrabala.A ty trapasy v autobuse....-:))) A jinak,já neumím psát komedie, tak to vynahrazuju tímhle.
(4) Chumláčku, (Alfa - Mail - WWW - 22.11.2003, 01:26:07)
to určitě, děti mají zvláštní dar vytvářet naprosto nečekané situace. Moje první vzpomínka je taková - nejsolidnější. Přibudou horší. :oD
Novější text: Jednou nohou v kriminále
Starší text: z t r a c e n o