25. 11. 2003

Chci být moje kočka!

Moje kočky si mě dobře vycvičily a vědí, že si se mnou mohou dělat skoro co chtějí. Zákeřnosti a týrání se na nich dopouštím jen jednou ročně, když je po dobrém nebo po zlém (spíš tedy po zlém) dopravím na veterinu a tam je nechám opichovat od sadisty v bílém plášti.

Mezi nevídané zákeřnosti byla nedávná Matýskova kastrace, dlouho se mnou nemluvil, ale jako správnej chlap (i když vykastrovanej), nechal se ukecat na žrádlo.
Největší zradu moje kočky pociťují v těchto dnech. Ze dne na den byly vytrženy ze svého důvěrně známého domova a ocitly se v cizím prostoru, navíc mají k dispozici pouze tak 40 metrů oproti bývalým dvěma stům.
Tadeášek se rozkoukal jako první a už to zde vzal za své a mám z něj pocit, že je naprosto spokojený (jen kdybych ho tak ještě pustila na půdu nebo do sklepa, ale to si musí počkat).
Kuba zatím nijak odvázaná není, ale tu a tam vyleze z pod MOJÍ peřiny a vyrazí na obhlídku, jestli se tu náhodou neděje něco zajímavého. A když zjistí, že je to tady pořád nezajímavé, ptá se, kdy už konečně pojedeme domů. Sice jsem jí říkala, že doma je už tady, ale dělala, že mě neslyší.
Ale náš Matýsek mě slyšel a je stávající situací silně znechucen. Nové okolí naprosto nebere na zřetel a nemíní si dokonce ani špinit tlapky chůzí po podlaze, která je zcela určitě napuštěná nějakou životně nebezpečnou žíravinou.
V pondělí jsem na jednu skříňku položila svou zimní bundu s kožešinovou kapucí, Matýsek zalezl do rukávu a od té doby odmítá jakoukoliv komunikaci. Chtěla jsem ho ukecat opět na ten žvanec, ale výsledkem byl jeho znechucený pohled a následné otočení se ke mně zády. Ještě že má ocásek, jinak bych musela napsat, že na mě vystrčil… no prostě ocásek.

Ale i přesto bych chtěla být na jeho místě. Jsem novou situací také znechucená, ale navíc se nemůžu nikam zašít, protože si hraju na strážkyni ohně a každou chvíli přikládám do kamen, která už své povinnosti začínají brát vážně a dokonce i hřejí, k tomu vybaluju krámy a dosud nalezené nádobí po použití myji ve vaně studenou vodou. Navíc se na mě už směje i můj starý dobrý počítač (zatím ještě nezapojený, protože se aklimatizuje ze zimy), vedle počítače už na mě čeká asi metr vysoká hora nezpracovaných a nezařazených humusů, jakou jsou faktury přijaté, vydané, objedávky, grafiky, dopisy… no fujtajxl.
Do toho nemám pořádné botky a z jediných prastarých pantoflí s propadlou podrážkou, které jsem zatím objevila, mě už bolí nožičky jak starýho psa. A to nás ještě čeká poslední fáze balení a stěhování ze starého místa.

Chci taky zalézt do rukávu a vystrčit čumák, až bude líp!!!

Zapsal: alfa, 18:28, trvalink, komentáře (2)
TBC: http://www.bloguje.cz/blox/tb.php/15604


K o m e n t á ř e :


(1) (Silvestr - Mail - WWW - 25.11.2003, 18:42:32)
Jo a já chci být Tadeáškem.

(2) Vydržte,bude líp!!!! (chumláček-obláček - Mail - WWW - 25.11.2003, 19:14:22)
a tohle všechno Vám bude připadat jak zlý sen.Jen si představte ty 40 stupňový vedra v létě a vy máte doma pěkně chládek a příjemně, a studenou koupel přímo u nosu o))))
PS:včera večer jsem vám radila,abyste zalezli pod peřinu spolu a hřáli se.Silvestr mi napsal,že má na noteboku účetní... -:))))) se nediv,že je vám zima o))))))

Novější text: Legrace na SEZNAM.CZ...
Starší text: Kdybych alespoň věděla, čemu se Pixy tak smál!

Upozornění

Informační hodnota tohoto deníčku
je 0,013 %
 

Kategorie:

Archiv: 73

Módní záležitost:

  • TXT version
  • RSS version
  • Atom version
  • NEValid XHTML

  • počítadlo.abz.cz
    Nepředpokládáme, že by tyto texty chtěl někdo kopírovat, ale i zde platí autorský zákon.